Budu přebývat uprostřed Izraelců a budu jejich Bohem. Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, že já jsem je vyvedl z egyptské země, abych přebýval uprostřed nich. Já jsem Hospodin, jejich Bůh. (Exodus 29,45-46)
Tyto verše představují nejen hlavní téma knihy Exodus, ale i celého Božího zjevení! Zjevení Božího charakteru, zrození a dospívání národa a pokračování dějin Božího jednání s Abrahamovými potomky.
Výše uvedené verše jsou součástí závěrečného celku (25,1-40,38), ve kterém byla dána ustanovení k uctívání Boha. Počínaje vysvěcením kněží, Mojžíš poukázal na požadavky, které mají být vykonávány každodenně na oltáři. Dva jednoroční beránci symbolizují naprosté odevzdání se Bohu. Oba beránci měli být obětováni podle přesných instrukcí – jeden ráno a druhý večer (vv. 40 a 41). Slova „… přineseš je v libou vůni, ohnivou oběť pro Hospodina“ jsou v ostrém kontrastu myšlence, kdy rozpustilost, bezbožnost a bezuzdnost zlých lidí je obtěžujícím (nepříjemným) zápachem v Božím chřípí. Proto bude posvěcený a připravený Izrael Božím lidem a Bůh bude přebývat uprostřed nich. Tak poznají, že Hospodin je jejich Bohem.
Jak nádherně a slavně jsou tyto pravdy naplňovány v křesťanově životě! Věřící člověk přináší své hříchy k nohám Spasitele a vírou přijímá Boží odpuštění. V pokorné poslušnosti den co den obětuje neustálou chválu a modlitby. Z jeho úst zní: „Je tak dobré Bohu našemu zpívat žalmy, je to rozkošná a líbezná chvála“ (Žalm 147,1).
Žádné komentáře:
Okomentovat